Mírou všech věcí je člověk – jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.
Antropometrie
Veškerý život na Zemi si přizpůsobuje svoje životní prostředí. Od nepaměti tak činí i člověk, to znamená, že přetváří své okolí a věci v měřítku sama sebe, tedy musí měřit svoje rozměry a proporce a ty aplikovat na prostředí a předměty kolem sebe.
Antropometrie měří člověka
Pojmy
Antropometrie = věda o měření vnějších znaků člověka, je součástí fyzické antropologie
Antropologie = nauka o člověku, o jeho vzniky, vývoji, o jeho tělesných vlastnostech a postavení v přírodě.
Ergonomická antropologie = průnik mezi antropologií a konstrukcí = využívá poznatků antropologie v praktickém životě člověka.
Antropometrie jako vědecký obor
Antropometrie je vědecký obor zabývající se měřením, popisem a rozborem tělesných znaků člověka, které charakterizují růst a stavbu těla. Vychází z přesně definovaných antropometrických bodů na kostním základě těla, která jsou mezinárodně schválena a normována. Tento obor je základní výzkumnou metodou fyzické antropologie a má široké aplikace například v lékařství, ergonomii, textilním průmyslu a strojírenství.
Výuka antropometrie se zakládá na praktickém měření antropometrických bodů a zachycení tělesných rozměrů, které slouží pro různé aplikace v praxi, jako je např. design nábytku nebo oděvního zboží.
V pedagogickém kontextu je antropometrie vyučována jako součást antropologie, fyziologie, biomechaniky nebo ergonomie. Vyučuje na přírodovědných, lékařských a technických školách jako základ pro práci v antropologii, medicíně, ergonomii a průmyslovém designu.
Z praktického hlediska se používají normy (např. ČSN EN ISO 7250-1 (833506) Základní rozměry lidského těla pro technologické projektování – Část 1: Definice a orientační body tělesných rozměrů.), které definují základní rozměry lidského těla pro technologické projektování. Důvodem je sjednocení technik měření a tím i interpretace výsledků v daném kontextu.