Hmotnost a BMI populace

Hmotnost (a BMI) populace roste. Ovlivňuje ji řada faktorů:

• Genetické faktory = významná role = cca 40–70% variability tělesné hmotnosti. Geny ovlivňují tendence k nárůstu hmotnosti, rozložení tukové tkáně, chuťové preference či metabolismus.
• Sociálně-ekonomické a kulturní faktory = úroveň vzdělání, příjem, rodinné prostředí, regionální a etnické rozdíly (nižší vzdělání a příjmy jsou často spojeny s vyšším výskytem nadváhy a obezity, některé kultury mají obezitu za symbol bohatství).
• Demografické faktory = strukturální složení populace (věk, etnikum).
• Výživa a zdravotní stav = nezdravé stravovací návyky (vysoký příjem tuků a cukrů, nadbytek kalorií), nekvalitní suroviny.
• Životní styl a prostředí = nedostatek fyzické aktivity, sedavý způsob života, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek spánku.
• Demografické faktory = strukturální složení populace (zvyšuje se  s věkem, s vrcholem kolem 50–60 let). Ženy mají obecně vyšší výskyt obezity než muži.
• Psychologické faktory = stres, úzkost, deprese a další psychické vlivy = vliv na stravovací návyky a motivaci k pohybu.
• Fyziologické a zdravotní faktory = některá onemocnění (např. onemocnění štítné žlázy), hormonální změny (těhotenství, menopauza), metabolické poruchy a užívání některých léků.
• Prenatální a rané životní vlivy = porodní hmotnost (vysoká i nízká) ovlivňuje další rozvoj tukové tkáně, kouření matky během těhotenství zvyšuje riziko obezity dětí.

V odborném článku 30-year trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population, Czech MONICA and Czech post-MONICA, 1985 – 2016/17 dospěli autoři k závěru, že „Paradoxně, navzdory příznivým změnám ve spotřebě potravin a stravovacích návycích české populace po roce 1989, nedošlo u žen k žádné změně BMI a u mužů dokonce došlo k významnému nárůstu (z 27,0 ± 4,0 kg/m² v roce 1985 na 29,2 ± 5,1 kg/m² v roce 2016/17; p<0,001) ve všech věkových skupinách. V důsledku toho došlo k obrovskému nárůstu obezity u českých mužů, jejíž prevalence se téměř zdvojnásobila (z 19,7 % v roce 1985 na 37,7 % v roce 2016/17; p<0,001). Podíl mužů s nadváhou také významně vzrostl, zatímco u žen podíl obézních a obézních osob zůstal víceméně stabilní, nicméně po celé období vysoký (celková prevalence obezity u žen se pohybovala od 25,5 do 30,0 %). Nárůst obezity u českých mužů lze částečně připsat odvykání kouření, což je trend pozorovaný v mnoha zemích.“

Prognóza

Výzkumy ukazují, že hmotnost člověka (BMI index) neroste lineárně s výškou, ale má strmější vzestupnou tendenci. Je to trend pozorovaný v řadě zemí a souvisí s lepšími životními podmínkami a se současným životním stylem (sedavý způsob života, minimum pohybu v něktrých skupinách lidí apod.).

Problém obezity je, že se vyskytuje bez ohledu na věk – od dětského věku až po seniory.

Pro potřebu designu je tato hodnota důležitá především v oblastech sedacího a lůžkového nábytku. Současné standardy (normy pro zkušebnictví nábytku) v ČR pracují s limitní hmotností 110 – 120 kg, což je v současnosti nedostatečné.

Design, nábytek, interiéry, architektura

Vzhledem k roustoucím tendencím BMI je třeba dříve uváděnou hranici 120 kg posunout o 10 kg:

Graf nárustu výšky, hmotnosti a BMI indexu – muži

Zdroj – archiv autorů. 

Graf nárustu výšky, hmotnosti a BMI indexu – ženy

Zdroj – archiv autorů.